3K Technology s r.o. 
Na jaře 2005 jsme vyrazili na Veteramu. Cestu jsme opět pojali jako někalika denní výlet, tentokrát s návšlevou muzea v Sinsheimu, kde jsme se mohli oproti předchozí návštěvě obivovat Concorde.
Po přespání v hotelu Sonne jsme vyrazili na burzu. Proti podzimnímu Mannheimu byla burza výrazně menší. I tak jsme potkali mnoho zajímavých kousků. Domů jsme - mimo kol na Omegu - nic zajímavé ho nepřivezli.
Zajímají nás historické stroje a velkou část našeho volného času věnujeme tomuto koníčku . Už jsme si prošli ta nejdivočejší léta, kdy jsme vymýšleli, jak daný stroj nejlépe zušlechtit, jak jej individualizovat, jak se nejlépe povozit. Motocyklů, jež nám postupně prošly rukama, bylo dost. Zpětně jsme dali dohromady alespoň jejich seznam, k některým se dokonce našla nějaká ta fotografie.
Cesta na severovýchod O existenci polského městečka Wegorzewo jsme jsme se dozvěděli na přelomu let 200/2005. Jak jinak než díky nějakému motocyklu. Na polské internetové aukci jsme objevili anglický Roylal Enfield. Podle popisu vrchová tři pade. Podle přiložených fotografií pěkně zašlej, ale poměrně kompletní motocykl. Takový kousek už stojí za hřích. Neváhali jsme tedy a žačali domlouvat obchod. Poslední polákovo stanovisko - že prodá za domluvenou cenu, ale musíme pro to přijet ještě ten víkend jsme zjistili až v sobotu v 8 věčer. Bez dlouhého přemýšlení jsme připravili na cestu a 8.1. ve 22:00 vyrazili do Polska. Do Varšavy jsme dorazili v 6 ráno, tam jsme se vystřídali za volantem a jeli dál. Do cíle jsme se po ujetí 900 km dostali v půl jedenácté dopoledne. Nad motocyklem jsme samosebou řádně lamentovali, kroutili hlavama a prohlašovali hesla typu "Jedem pro toho Nortona do Varšavy - je lacinější a v lepším stavu". Kupodivu naše taktika zabrala a pohodině jsme mohli za 625 euro naložit enfilda do kufru. Ještě několik fotografií na břehu jednoho z tamních jezer a před polednem jsme už byli na spáteční cestě. Za Varšavou jsme se v místě zvaném Lesna pořádně nadlábli v motorestu a pak už to pražili až do Prahy. Přijeli jsme po půlnoci, úplně hotoví, ale s plným kufrem :). |
|
